Jako malý jsme si hrály až do doby, než začaly svítit první pouliční světla. TO byly krásné časy. Potulovali jsme se po venku. Vymýšleli jsme různé lumpárny. Nikdo neřešil rozbité koleno, nebo když jsme se venku poprali. Vždycky všechno zůstalo hezky mezi námi. No a jak tak plyne čas a roky ubíhají, tak jsme se i my s těch malých dětí staly dospělí a teď vychováváme své děti. Jenom že doba se hodně rychle změnila a dnešní děti mají daleko jiné záliby, než jsme měli my. Dokonce i dětské hry jsou některé opomenuty a zastíněni technologií, kterou mezi sebou máme.
Znáte piškvorky určitě, tak i ty jsi můžeme zahrát v počítači nebo v mobilu, tak že už nemusíme shánět papír a tužku. Slovní fotbal, křížovky, stolní hry to všechno můžeme hrát přes internet s kamarády. A tak se děti scházejí doma anebo venku kde sedí v hloučku a mají zrak upřený na display. Ale díky bohu ne všechny děti to tak dělají. Jsem ráda, že u nás třeba na vesnici, když jsou děti venku, tak opravdu běhají, skotačí a vymýšlejí různé aktivity. Což je opravdu skvělé a když jsem to viděla tak mě to vrátilo do mích dětských let a zahřálo mě to na srdci. My jsme se nikdy nenudili.
Hry, které jsme hráli byli opravdu skvělé, pohybové, zábavné, logické, a tak jsme ani kolikrát nevěděli o čase. Hráli jsme třeba krvavé koleno, na schovávanou a ta nás bavila hlavně když už se s stmívalo, bylo lepší se schovat. Dále jsme třeba skákali gumu s holkami anebo taky panáka. Kluci si potom vymýšleli kolikrát i své hry, kdy třeba hráli na policajty a zloděje. nebo na pašeráky. A opravdu jsme toho vymýšleli opravdu hodně, a tak naše dětství opravdu nudné nebylo. A jsem za to moc ráda. Navíc se těším až tohle všechno ukáži svým dětem až aspoň trošku povyrostou. A tyhle hry si společně zahrajeme. Tak neváhejte, čas utíká opravdu velmi rychle. A zkuste toho s dětmi začít co nejvíce.