VzpomÃnám si, že jako malá holka jsem si moc hrála s přáteli. MÄ›la jsem také ráda různé deskové hry, tedy hlavnÄ› deskové hry, protože my jsme bydleli ve mÄ›stÄ›, kde nebylo moc dÄ›tÃ. RodiÄe nás totiž pÅ™estÄ›hovali z malé vesnice do velkého mÄ›sta, a to kvůli zamÄ›stnánà a také kvůli tomu, že maminÄin bratr se pÅ™estÄ›hoval také do velikého mÄ›sta a tak, aby prý byli spolu, tak maminka jeÅ¡tÄ› se svým manželem, tedy s mým otcem, se také pÅ™estÄ›hovala do mÄ›sta, kde byl právÄ› můj strýc, maminÄin bratr. MusÃm uznat, že se mi to tam lÃbilo. A abych se tam necÃtila tak sama, protože jsem ani nemÄ›la žádného sourozence, tak maminka si se mnou Äasto hrála.
Se mnou si samozÅ™ejmÄ› hrál také můj tatÃnek a potom také moje sestÅ™enice. Byla jsem ráda, že mám sestÅ™enici a bratrance. Takže také kolikrát vÅ¡ichni jsme si hráli u nás doma deskové hry, protože my jsme s rodiÄi mÄ›li opravdu veliký byt. ZatÃmco jejà bratr se svou rodinou a s dÄ›tmi mÄ›li opravdu malý mÄ›stský byteÄek, bylo to opravdu hodnÄ› malé, a tak jsem byla ráda, že mám alespoň sestÅ™enici a bratrance, kteřà k nám chodà domů si hrát hry. MÄ›li jsme rádi dostihy a sázky a obÄas jsme také hráli ÄlovÄ›Äe, nezlob se. A dámu. Ale Å™eknu vám, že koňské dostihy a sázky byly opravdu mou nejlepÅ¡Ã hrou.
To jsme hráli opravdu vždycky, tÅ™eba celé odpoledne, když jsme nebyli ve Å¡kole anebo na brigádÄ›. Já jsem si totiž potom také naÅ¡la brigádu a mÄ›la jsem brigádu v hraÄkářstvÃ. To byl vždycky můj sen. A i když mi v té dobÄ› bylo sedmnáct let, tak jsem stále milovala hraÄky. Doma mám nÄ›kolik plyÅ¡ových hraÄek a také dokonce retro panenky, které sbÃrám. Rozhodla jsem se, že tyto panenky, které mi je Å¡koda a lÃto vyhodit, že je budu sbÃrat. Mám je také obleÄené v malinkých dÄ›tských Å¡atiÄkách a musÃm uznat, že jsem za tohle ráda, protože mi vždycky pÅ™ipomÃnajà mé dÄ›tstvà a dÄ›tské hry.Â